Co jsem se naučila

Skutečně po dlouhé odmlce zdravím! Přesně jak jsem předpikládala, začala uni a já nemám na nic čas. Nehledě na to, že jsem momentálně homeless a to bez legrace, takže hledám byt. A tak jsem trochu více zaneprázdněná. 

Dnešní článek vás seznámí s několika postřehy, které mi do života přinesly pouhé náhody. 

1) Samotní sedí v kavárnách a na barech nejen úplní ztroskotanci. 

Nikdy jsem nikam sama moc nechodila. Představa, že bych seděla nedej bože sama někde se šálkem kávy pro mě byla noční můra, protože mi připadalo, že si každý říká, že tam blond loserka určitě nemá žádné kamarády. PITOMOST! Není nic lepšího, než se na hodinku či dvě zašít do kavárny s dobrou knihou nebo naopak vychutnat si svěží drink na baru jen se svými vlastními myšlenkami. Dobře se tak čistí hlava. 

2) Pravidlo tří eN

Nikdy Nikomu Nevěř! Ačkoliv si to neustále opakuji, vždycky jsem neuvěřitelně naivně důvěřivá. Asi to má co dělat s mou osobností. Lidé se stejným výsledkem zkrátka nechápou, proč by někdo lhal, intrikoval a choval se jako totální svině. S prominutím. 

V posledních týdnech jsem se opět přesvědčila, že kamarád není vždycky kamarád, ale naopak nepřítel nemusí být nepřítelem napoŕád.

3) Bez alkoholu to jde!

Ti, se kterými se znám trochu blíže vědí, jak dopadla moje ośava jednadvacátých narozenin. Nebudu to rozebírat, od té doby teměř nepiju, krom jedné skromné cideru k jídlu nebo na prázdninách v čechách, na ochlazení, protože mé skotské já není na takové hice, co zavládaly celý srpen, zvyklé.

Opte to postřeh se asi hůře popisuje lidem, co neznají skotskou náturu, ale alkohol tu skutečně vládne. Skoro nikdo tu nezná takové to "jdem na jedno" kdy se jde skutečně na jedno jen pokecat. Ne. Tady když se jde na jedno, znamená to podlahu. Proto jsem měla trochu obavy, abych se úplně neodcizila mým kamarádům. Abych byla upřímná, nikdy jsem jim v tomto ohledu nestačila, ale teď je to ještě o stupínek výš. A kupodivu, pár lidí se našlo, kdo preferují klidnější program typu čaj, kafe, kinohodina jógy a tak dále. 

4) Nepodceňuj cvičení. 

Tohle mluví samo za sebe. Jak jsem řekla, na nic moc nemám čas, a tak moc necvičím. A pak funím už v prvním poschodí. 

5) Není radno nosit nové boty celý den

Dneska jsem se rozhodla, že si vezmu své zbrusu nové botky. Už po cestě na přednášku jsemvšak pochopila, že to nebyl dobrý nápad. Po první přednǎsce jsem kvůli čerstvým puchýřům ani nemohla chodit a při prohlídce skutečne obstojného bytu, kdy se pod kamarádkou propadla podlaha, jsem se ani nebyla schopná smát, jak jsem se kroutila v agónii, kterou mi způsobovaly mé nové botky. Hrůza!