Jak jsem již zmínila, jsem na dovolené v Čechách, respektive momentálně sedím v letadle znuděná na výsost. Čas být trochu produktivní. Během návštěvy své rodné hroudy jsme s našima a bráchou navštívili kino. Řeknu vám, že občas mě celé kino dokáže pěkně rozladit. Jsou období, kdy byste šli snad na každý promítaný film, a jsou časy, kdy jste rádi, že vyberete jeden film, a to musíte přimhouřit obě oči. Jako třeba nyní. Netvrdím, že všechno vypadá katastrofálně, ale asi bych na Juraký svět nešla, kdyby se už promítalo něco jako Minoňové. Ale nakonec tedy tento remake, respektive volné pokračování Jurského parku zvítězilo.
Rozhodně jsem nesršela velkým očekáváním, vždyť to není žádná novinka. Samozřejmě až na zpracování dinosaurů. Jednadvacáté století je přeci jen s počítačovou grafikou už jinde a tak jsem se těšila na propracované prehistorické ještěry.
Jsem velmi lekavý typ a t-rex mě děsil v nočních můrách ještě v deseti letech, takže v kombinaci se správným filmovým načasováním jsem bráchovi úspěšně zhmoždila paži. Celá zápletka mě příjemně překvapila, protože se vlastně nejedná o remake, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o volné pokračování, kdy se dvacet let po katastrofě v Jurském parku otevírá nový park – Jurský svět, kde si vědci dokoncenhrají s genetickou výbavou prehistorických gigantů a vytváří tak nové tvory.
Co se týká hereckého obsazení, asi mluvím za všechny dámy, že představitel hlavní postavy – alfy(omlouvám se, v samém okouzlení jsem nepostřehla jeho jméno) je skutečně trefou do černého. A bod dávám i ostatním hercům.
Hudba mě nijak zvlášť nezaujala ani neodradila. Zkrátka starý dobrý průměr. Na druhou stranu, film se povedl, a tak doprovod nemusel dohánět, co ostatní tvůrci nezvládli.
Celkový dojem bych vyjádřila jako nečekaně příjemné překvapení a kupodivu bych ráda Jurský Svět doporučila dál.
No comments