Insurgent aneb velký průlom se podle očekávání nekoná

Poprvé na tomto blogu přicházím s recenzí nebo alespoň pokusem o zhodnocení jednoho z mnoha filmů, které se momentálně přiřítily do kin. 

V pondělí jsem navštívila neskutečně předražené kino v nákupním komplexu Union square. Idea návštěvy kina vznikla při popracovní návštěvě kasína(to asi běžný čech nebo slovák prostě nepochopí, takže jednoho krásného dne vysvětlím, proč ve Skotsku chodí lidé tak často do kasína a to i bez závislosti na automatech). Já jsem upřímně byla už od začátku docela znechucená výběrem snímku, protože ačkoliv jsem neviděla první díl, četla jsem knihu a naprosto souhlasím s kamarádky výrokem – ‚its like screwed up Hunger games‘. Nicméně jsem si řekla, že nebudu kazit zábavu, a tak jsem se ve tři hodiny odpolední vydala do centra. 

Teď k samotnému snímku. Ne. Ne. Prostě ne. Myslím, že jsem nikdy tolik nelitovala peněz utracených za kino. Ani když jsem šla čtyřikrát na High School Musical 3. Samotný film asi ani nebyl tak špatný. Hlavní představitelka je docela obstojná herečka a na její mužské kolegy je radost pohledět(ačkoliv čtyřka je podle mě trochu slabší co se herectví týká. Na druhou stranu kouká se na něj opravdu dobře). Hudba je prvotřídní, o tom žádná a efekty se mi líbily tak, že jsem ani nelitovala, že jsme namonec šli na 3D promítání, které obvykle moc nemusím. To co film potopilo, je celý příběh. Už kniha mi přišla nedomyšlená a tak nějak nedotažená a u filmů se to vždy jen znásobí, což je očividné vzhledem k tomu, že se musí XY popsaných stran zpracovat do hodiny a půl dlouhého videa.

To, co mi ale skutečně na celém filmu vadí, je fakt, že celý snímek naznačuje, že násilí a vraždy jsou správné a to i přes Trisiny noční můry, které vyvolaly výčitky svědomí za zabití kamaráda. Můžeme to vidět v momentě, kdy se z Trisina bráchy(mimochodem, Gus a Hazel jsou teď sourozenci? To je divný), který na násilí a tyhle divočiny nemá náturu, rozhodne své společníky opustit a později se z něj tak nějak vyklube záporák. I ve mně to podvědomě vyvolávalo odpor k rozhodnutí vzdát se násilí. Teď nevím, jestli jsem správně vyjádřila svou myšlenku. 

Celému filmu davám čtyři hvězdičky z deseti a to za hudbu a efekty. Jinak bych dala jen jednu a to bych musela mít ještě přivřené obě oči.